První zaměstnání a co se u mě událo za měsíc říjen

1. listopadu 2016 v 21:23 | simonka |  diary
Dobrý večer všem,

uff, to je ale už brzy tma, že? Po tom, jak se v sobotu změnil čas, je to fakt příšerné. Do práce chodím za světla, to sice jo, ale z práce pěkně za tmy. No, nejsem z toho dvakrát nadšená, tma mi nedělá dobře. Už aby bylo léto.
Jak vnímáte tuto změnu vy? Máte ze tmy strach nebo vám naopak vyhovuje?
Dnešní článek však není o tom, jak je podzim (a zima) na nic a jak se těším na jaro, tento článek jsem chystala už dlouho a nyní nastala jeho chvíle. Jak jste si mohli všimnout už v samotném nadpisu, týká se mého prvního povolání. Jakmile jsem úspěšně ukončila studium na vysoké škole, začala jsem si hledat práci. Štěstíčko se na mě obrátilo už po prvním týdnu hledání, neboť se mi ozvali z firmy, kde jsem byla na pohovoru už v srpnu. Rozhodovali se mezi mnou a ještě jednou paní, která údajně měla mít větší praxi než já, proto nejprve vzali jí. Ukázalo se však, že to s ní nefunguje tak, jak by mělo, a tak po prvním měsíci musela skončit a místo bylo nabídnuto mně. Dozvěděla jsem se, že celý tým chtěl už od samého začátku mě, to potěšilo. Rozhodující slovo měl ale regionální manažer, tak doufám, že se mnou bude dále spokojen i on. Mohla bych Vám už konečně prozradit, co a kde vlastně dělám, že:D. Nastoupila jsem jako specialista koupelnového studia do obrovské firmy Koupelny PTÁČEK. Určitě Ptáčka všichni znáte... Pracuji sice úplně mimo můj obor, ale já jsem ani v cestovním ruchu pracovat nechtěla. Všechno pro mě bylo nové (a stále je), musím se toho hodně naučit, ale musím říct, že každým dnem se cítím lepší a lepší. :) Pracuji zde už měsíc, z toho 14 dní jsem byla na školení v Praze, které mi taky hodně dalo, hlavně co se týče účetního programu a sortimentu. Zatím jsem v práci velmi spokojená, máme velmi dobrý kolektiv: na koupelnovém studiu jsme dvě holčiny, přibližně ve stejném věku, vedle na prodejně je taky super parta lidí, a to samé můžu říci i o lidech ve skladu. To je podle mě velké štěstí mít tak dobrý pracovní tým. :)


S přítelem jsme spolu o minulém víkendu oslavili dvouleté výročí. Uff, to to utíká, že. Udělali jsme si hezký víkend, letos jsme to pojali docela gastronomicky. Pátek jsme strávili doma, spolu, a obměňovali se drobnými dárky, v sobotu jsme jeli na výlet do Prahy a zastavili se na thajské jídlo Pad thai v Yam Yam na Vyšehradě (milujeme thajskou kuchyni, btw.), no a v neděli jsme taky jedli:D. Připravili jsme si domáci sushi, které se opravdu povedlo (musím nás pochválit:D). Dělali jsme ho poprvé a chutnalo nám i mé mamce s přítelem, kteří se stavili k večeru na návštěvu. Náš víkend a dvouleté výročí bylo oslaveno po thajsku. Třeba příští rok bude oslaveno přímo v Thajsku... :)


Jinak je vše v naprostém pořádku. Školu už nemusím řešit (do té doby než budou další přijímačky:D), v práci je vše super, doma též. Společné bydlení nám jen prospívá, láska kvete, co víc si přát. Pomalu se s vámi rozloučím a půjdu se věnovat naplno muži, ať si ho taky pořádně užiju. Brzy se zase ozvu, buď s nějakým dobrým receptem a nebo čekejte report z fitka. Zima je totiž můj čas, čas, který trávím hlavně ve fitku. :D


Dobrou noc, přátelé!
 

Ovesné košíčky s pudingem a ovocem

2. října 2016 v 15:14 | simonka |  FoodandTraining
Dobré odpoledne, zlatíčka,

dneska jsem si trochu přispala, resp. z postele jsem vylezla teprve pár minut před jedenáctou. Posnídala jsem svou milovanou rýžovou kaši s ovocem a para ořechy a užívala klidného nedělního dopoledne (no, spíše poledne:D). Během přípravy oběda pro muže jsem dostala chuť upéct nějakou zdravou mňamku. Jelikož jsem si včera v obchodě koupila čokoládový a vanilkový puding, rozhodla jsem se pro ovesné košíčky s vanilkovým pudingem a ovocem. Recept mám od jedné známé z instagramu a jelikož se košíčky opravdu povedly, chci se o něj podělit i s Vámi.:P Příprava není nijak složitá a košíčky jsou ideálním dezertem k odpolední poobědové kávičce s rodinou či přáteli.:) Tak si pojďme připravit potřebné suroviny a hurá péct...

Ovesné košíčky s pudingem a ovocem



Co potřebujete:
2 zralé banány
hrnek rozemletých ovesných vloček
1 vejce
lžičku prášku do pečiva
puding (ideálně bezlepkový)
2 polévkové lžíce sladidla dle vlastního uvážení (cukr, med, stévie,...)
1/2 l polotučného mléka (můžete použít i sojové)
ovoce dle vlastního výběru (já použila mražené lesní plody)

Vločky, banány, vajíčko a prášek do pečiva smícháme ve větší míse a vytvoříme jednotnou, mírně lepkavou hmotu. Mezitím uvaříme puding podle návodu. Košíčky na muffiny (nebo muffinovou formu) naplníme vytvořenou směsí, doprostřed uděláme důlek, který posléze naplníme pudingem. Vršky košíčků ozdobíme ovocem, oříšky, kokosem, čím Vás napadne.:) Dáme péct na cca 12-15 minut při 180°. Necháme vychladnout a můžeme baštit. Přeji Vám dobrou chuť.:)



Poznámka: V případě, že Vám zbyde puding tak, jako mně, můžete si na něm později s přítelem/kamarádkou/sourozencem,... smlsnout i takhle jednoduše jako já. Stačí jen trochu ozdobit a odpolední pohodová svačinka je na světě.:)


...nezapomeňte, že vše záleží na Vaší fantazii a té se meze nekladou. Záleží čistě na Vás, co Vám vyhovuje a chutná. Nemáte rádi vanilku? Můžete použít čokoládový, jahodový, aj. puding... Pochlubte se s Vašimi výtvory na Vašich instagramech, ráda se podívám:)

Hezký zbytek neděle přeje,
Simona Růžičková

Dýňová polévka

1. října 2016 v 14:34 | simonka |  FoodandTraining
Dobré odpoledne, čtenáři,

dneska je venku opravdu nádherně, že? Minimálně u nás, v Kutné Hoře, je jasno a přes dvacet stupňů. Přesně to jsem potřebovala:) Ale večery jsou už poměrně chladné, no jo, podzim se blíží kvapem... Z toho důvodu jsem včera v podvečer uvařila dýňovou polévku, která k podzimu prostě patří. Byla to moje premiéra a musím říct, že se opravdu povedla. I přítel chválil a to je velmi náročný strávník!:D Protože její příprava je strašně jednoduchá, a protože v bille právě mají dýně hokkaido cenově zvýhodněné, rozhodla jsem se s Vámi podělit o recept. Určitě si moc pochutnáte!

Dýňová polévka z dýně Hokkaido


Co potřebujete:

1 dýni Hokkaido
1 středně velkou cibuli
sůl, pepř, petrželku, chilli
vodu
smetana ke šlehání/mléko

Už teď si můžete všimnout, že k přípravě tohoto lahodného pokrmu si musíte opatřit pouze dýni, neboť koření a mléko či smetana, často tvoří základ každé domácnosti.
Nejprve oloupeme cibuli, nakrájíme nadrobno a orestujeme na malém množství olivového oleje. Restujeme do té doby než cibule "zesklovatí". Mezitím nakrájíme dýni na menší kousky, potom chvíli restujeme společně s cibulí. Zalijeme vodou a osolíme (spíše málo). ZDE POZOR - na povrchu by měly kousky dýně plavat, nesnažte se vše ponořit pod vodu. Nevytvořili byste potom tak správnou konzistenci polévky. Dusíme zhruba 10-15 minut. Ve fázi, kdy je dýně již měkká, vezmeme do ruky tyčový mixér (já použila nástavec na pyré a mohu jej vřele doporučit) a kousky rozmixujeme. Dle chuti polévku osolíme, opepříme, kořeníme chilli. Přidáme dvě lžíce smetany ke šlehání nebo polotučného mléka a zamixujeme.
Při servírování ozdobíme polévku smetanou/mlékem, s pomocí malé lžičky vytvoříme cokoliv, co nás napadne a připadá nám hezké. Záleží čistě na Vaší fantazii:) Zdobení může být dokonalejší i díky petrželce, apod. Zde se fantazii meze nekladou.

Polévka je uvařená a nyní si nechte chutnat. Doufám, že si ji zamilujete stejně tak, jako já. Pokud polévku děláte doma pravidelně, napište do komentáře, jak Vám chutná, zda do ní přidáváte ještě nějaké ingredience,... všechny komentáře si ráda přečtu a třeba se i poučím.:)

Mějte se krásně, hezký víkend přeje,
Simona Růžičková
 


Jsem zpět! Obrovská omluva, už vás neopustím. Proč jsem tu nebyla?

29. září 2016 v 12:14 | simonka |  diary
Ahoj všichni, hezký čtvrtek přeji,

jak jste si užili včerejší sváteční den? Bylo to takové příjemné volno uprostřed týdne, že?:) Zejména pro vás, co studujete nebo pracujete. Pro mě to byl vlastně den jako každý jiný v poslední době...

Vy, co jste sem chodívali poměrně pravidelně, si určitě pamatujete, že jsem studovala na Univerzitě v Hradci Králové. Dnem 15. září mi bylo studium ukončeno, neboť jsem úúúspěšně složila státní závěrečné zkoušky a obhájila svou bakalářskou práci. *jupííí* :P Byl to můj první pokus, přihlásila jsem se k zářijovým státnicím dobrovolně, z důvodu lepšího zpracovávání mé bakalářky.:) Připravuji pro Vás samostatný článek o tom, jak jsem psala bakalářskou práci, jaké bylo její téma, zda jsem se potýkala s nějakými problémy, můj subjektivní názor na psaní této publikace, která čeká každého studenta, jež chce úspěšně dokončit vysokou školu. Kromě toho se s Vámi také hodlám podělit o průběhu státních závěrečných zkoušek, které mnoho z Vás v roce 2017 jistě čekají, ať už v lednu, nebo v květnu.
Jediné, co Vám zatím prozradím, je to, že být bakalářem je úžasný pocit.:) Nejde ani tak o titul, jako spíš o to, že člověk něco dokáže sám sobě. Maturita je pro každého studenta první životní zkouška, ovšem hodně lidí u ní končí. Vysoká škola dá člověku strašně moc do života, naučí ho samostatnosti, píle a zodpovědnosti. Člověk pozná sám sebe, nalezne svůj směr, své cíle.

Záleží jenom na každém z Vás, čeho v životě chcete dosáhnout... musíte být schopni zvládnout všechny překážky, věřit si, dokázat se pochválit, ocenit, mít dostatečnou motivaci a podporu od svých blízkých, jedině tak poté dosáhnete svých cílů!


Ale dost o škole, určitě jste zvědaví, co je u mě dále nového, kromě hotové školy. Září byl pro mě hodně významný měsíc, neboť jsme se s přítelem přestěhovali do vlastního. Nezměnili jsme město, bydlíme stále v Kutné Hoře, pouze lokalitu. Koupili jsme si byt v novostavbě ve velmi klidné čtvrti, která je dost podobná té, kde jsem vyrůstala (pozn. z osobních důvodů a bezpečnosti nezveřeňuji záměrně názvy čtvrtí, aj.) Jsme zde opravdu spokojení, máme i menší zahrádku s terasou a pergolou, takže pro nás ideál. Časem budeme chtít samozřejmě stavět rodinný dům, ale teď máme na pár let vystaráno. I zde jsem na Vás myslela a můžete se těšit na článek (nebo video?), kde Vás pozvu k sobě na návštěvu a ukážu pár koutů z mého nového hnízdečka.:) Tento článek vyjde však až v průbšhu října, dokud není vše kompletně hotové, nebudu nic fotit, případně natáčet, neboť chci, aby bylo všechno naprosto dokonalé. #stayperfekcionista :D

Když už jsem začala retrospektivně, tak v tom budu pokračovat... v srpnu jsem oslavila své 23. narozeniny, jinak se nic výrazného nedělo, protože jsem se věnovala hlavně psaní bakalářky a poté učení na státnice. S psaním bakalářské práce jsem začala sice už někdy v březnu, ale znáte to. Napsala jsem kousek a odložila to "na neurčito". Vrátila jsem se k psaní v červnu, opět jsem napsala kus a pak zase až v červenci.:D Může se Vám zdát, že mé léto bylo hodně školní a špatně jsem využila svého volného času. Naopak...

V červenci jsme s přítelem odletěli do Řecka, na ostrov Kréta. Počasí nám opravdu přálo, ale to bylo zjevně všechno. Jelikož i na toto téma mám pro Vás připravený článek, budu nyní velmi stručná. Kréta je nádherný ostrov, já jej navštívila už podruhé. Před pár lety jsem byla na Krétě s rodiči a vše bylo perfektní, ale letos jsme s přítelem měli, bohužel, smůlu.:( Hotel, moře, okolí, vše bylo dokonalé. Hotel byl atypický, v řeckém stylu, měli jsme u pokoje vlastní bazén. Moře bylo teplé a čisté, jen vlny byly trochu větší, ale nám to nevadilo, člověk si alespoň zablbne.:) Problém byl v personálu a hygieně, která byla nedostačující už od prvního dne. Po několika stížnostech ze strany návštěvníků jsme byli na naše vyžádání v polovině dovolené nakonec přesunuti do většího, luxusnějšího resortu. Zde už nebylo nutné si na něco stěžovat, personál byl velmi ochotný, služby super, ovšem malou chybičku to mělo... Přestože to byl opravdu nádherný resort, byl koncipován spíše pro rodiny s dětmi, a tak zde byl přes den příšerný hluk a nadměrný počet dětí, z čehož plyne, že člověk tak nějak přicházel o svůj osobní klid a odpočinek. Neustále jsme museli být v pozoru, abychom nějakého malého sviště nezašlápli a nedostali vyhubováno od jeho rodičů. :D:/ #zacopanebozezaco Moře bylo však super, krásně teplé a vlny dokonce žádné, narozdíl od předchozí lokality, takže jsme byli pořád na pláži, kde jsme měli klid. Více se o dovolené rozepíšu v samostatném článku, na který se můžete těšit opravdu brzy.:)


Kromě toho jsem se už při škole poohlížela po nějaké práci a začínala pomalu objíždět pohovory. Chtěla jsem začít pracovat od července, pak od srpna, od září,... Obešla jsem spoustu potenciálních zaměstnavatelů, někde jsem postoupila až do úplného finále, ale vždycky zvítězila praxe, kterou já, bohužel, nemám. Nevýhoda nás studentů. Na jednu stranu si říkám, že jsem alespoň měla čas a klid během psaní bakalářky a učení na státnice, s prací by to bylo třeba náročnější, kor ve zkušební době, na druhou stranu jsem už mohla být zapracovaná a mít nějaký stálý příjem a nemusela jsem jít na úřad práce. Co mě štve, že často zaměstnavatel požaduje vysokoškolské vzdělání, a zároveň praxi. Zde se nabízí otázka, jak toho má člověk dosáhnout, když studuje v prezenční formě? To mě několikrát rozčílilo... Nad tím by se dalo ale dlouho rozjímat a debatovat samozřejmě. Zase musím uznat, že jsem na tom "pracáku" nebyla dlouho. Přihlásit jsem se šla minulý týden a od příštího pondělí nastupuji do práce, kterou jsem si našla sama a vyšla. #pocitstesti Tak jsem se konečně dočkala a doufejme, že budu spokojená. Nereagovala bych na nic, co by mě nebavilo, tak si myslím, že ano.:) Držte mi palečky, já se do pondělka samozřejmě ještě ozvu. Záměrně neuvádím, o jakou pracovní pozici se jedná, protože na to se můžete těšit v jednom z dalších článků.:P

Nyní se s Vámi rozloučím, neboť je čas oběda #zivotfitnessaka a já už mám obrovský hlad.:D Tento článek považuji za takový nástin, co se v mém životě událo po dobu mé nepřítomnosti. Věřte, že jsem opravdu chtěla na blog pravidelně příspívat, ale škola mi dala skutečně zabrat. Nyní mám více volného času a budu tu už jen pro Vás. Těšte se na zmiňované články již brzy!

Děkuji za Vaši přízeň, zdraví,
Bc. Simona Růžičková

PS: Normálně si titul před jméno nepíšu, ale dneska mi to nedalo, když se jedná o ty změny.:D

Víkend v Mikulově a nákupy

15. března 2016 v 13:36 | simonka |  diary
Dobré odpoledne, čtenáři,

dneska mám pěkně nabitý den. Už v půl desáté jsem byla na pracovním pohovoru, kde jsem strávila přes hodinu. Ufff. No, uvidíme, jak to dopadne. Držte mi palečky. Mám z toho celkem dobrý pocit a strašně moc bych si tu práci přála! Mrkající Doma na mě čekal balíček plný zdravých dobrot, které jsem si včera objednala z tohoto e-shopu. Jsem naprosto nadšená. Dnešní dopoledne bylo opravdu parádní. Uvidíme, jaký bude zbytek dne...

No, ale k tématu... slibovala jsem článek o prodlouženém víkendu s mým drahým mužem. Teď přichází ta dlouho očekávaná chvíle, a článek je tu!

Musíte být už pěkně nedočkaví, co? Tak Vás nebudu déle napínat a pojďme na to.Mrkající

CÍLOVÁ DESTINACE: Mikulov


V pátek jsme si s mužem přivstali, nachystali věci a prvně se vydali směr Hradec Králové. Musela jsem do školy. Nerozhodný Už ve 12:00 jsme ale nabrali směr Mikulov. Cesta trvala něco málo přes dvě hodiny, počasí nám docela přálo. Rozumějte - nesněžilo, nepršelo, tak se jelo vcelku dobře. Smějící se Hlavním důvodem k tomuto výletu byla návštěva Aqualandu Moravia, do kterého jsme si přes portál Slevomat zakoupili k Vánocům celodenní vstupné. Nechtěla se nám však podnikat dvouhodinová cesta jenom kvůli "koupačce", tak jsme se rozhodli pro ubytování v Mikulově a prodloužený víkend byl na světě.

Musím říci, že jsme byli z výletu víceméně zklamaní. No, celé to nebyla katastrofa, to určitě ne, ale na to, jak jsem se těšila a zidealizovala si to, tak to taková hitparáda ve finále nebyla... Pojďme se na to podívat blíže...

Nejprve k ubytování a Mikulovu obecně. Ubytování jsme měli rezervované přes portál Booking.com. To bylo pěkné, takové domácí, intimní. Jednalo se o malý penzionek, kde měl být k dispozici vinný sklípek. Po příjezdu jsme, bohužel, zjistili, že penzion je v rekonstrukci, sklípek byl zrušen, a budují se tam další ubytovací kapacity. Docela zklamání. Ale to jsme nemohli tušit. Převzali jsme si klíče, šli se projít městem a najít pěknou restauraci, kde jsme si dali pozdní oběd. Tento víkend jsme se nestravovali ukázkově, byla to dovolená, proto bylo hřešení povoleno. S vyplazeným jazykem Oba dva jsme milovníci burgerů, takže volba byla jasná...


Vybrali jsme si Restauraci Sojka, která nám byla doporučena místními obyvateli. Bylo to moc dobré, ale burgeru v Palandě v Praze se žádný jiný nevyrovná! Mrkající Každopádne to splnilo svou službu, naplnili jsme vyhládlé pupíky a dále pokračovali v procházce. Mikulov není tak velké město, takže jsme ho měli prolezlé za chvíli. Večer jsme se vydali hledat vinný sklípek. Bohužel jsme zjistili, že se zde moc sklepů nenachází a hlavně jsou momentálně zavřené nebo dostupné pouze větším skupinám. Achjo, my se toho moravského vína snad nedočkáme. Nerozhodný Nakonec jsme skončili poblíž našeho penzionu, v italské restauraci, kde takovým "jakoby" vinným sklípkem disponovali. Večer jsme tedy strávili tam a možná to bylo to nejlepší, co jsme mohli udělat. (Víno je totiž mocný čaroděj a aspoň jsme snadno dolezli na náš pokoj. Smějící se) Netroškařili jsme a objednali si rovnou lahev Pálavy, naše oblíbené. Máme totiž radši sladší vína. K vínečku nám velice milá obsluha donesla i drobné mlsání v podobě salámku, sýrů, oliv, apod... Dále jsme ochutnali například rulandské šedé a bílé, tramín červený. No jéje, to bylo veselo. Smějící se Ale bylo to výborné. Tak jsme splnili náš první úkol - ochutnat místní víno. Pálava je prostě pálava (teď myslím oblast, nikoliv alkoholSmějící seMrkající)





Druhý den jsme se rozhodli ale jet už domů. Mikulov i okolí jsme měli prolezlé, víno jsme ochutnali a dále nám nic město nenabízelo. Navíc nám docela vadilo složení místní komunity, zejména té romské. Bylo jich tam opravdu dost a nechovali se dvakrát slušně. To nám ten pobyt trochu znepříjemňovalo. Ale určitě to nebyl hlavní důvod, proč jet domů o den dříve.

Ráno jsme si zašli na snídani do zdravé kavárny, kde jsme si dali pořádně silnou kávu, vodu a toasty. Já si dala teda ještě štrůdl, miluju ráno kombinaci slaného se sladkým. Ups, to je dietka.Překvapený Hlavně mě pobavil název "Zdravá kavárna" a servírují toasty. Haha, ale dobré to bylo, moc! Usmívající se V plánu jsme měli dopolední koupání v Aqualandu Moravia a odpoledne nákupy e Freeportu za Znojmem, u hranic s Rakouskem. Aqualand otevírá o víkendu v 10:00, což jsme tam zhruba i přijeli. Očekávali jsme poměrně málo lidí, dobré koupání, pohodu. Opak se stal pravdou. Po příjezdu na parkoviště jsme zahlédli snad kilometrovou frontu lidí a stále a stále přijížděla další auta. Totálně plná. Celé rodiny, zájezdy, no nevím, co ještě. Bylo nám to strašně líto, hrozně jsme se těšili, ale na tohle fakt nemáme ani jeden nervy. Chtěli jsme si to tam užít a relaxovat, odpočinout si, ne se mačkat, čekat fronty, být neustále ve stresu, apod... Tak jsme to otočil i řekli si, že to zkusíme jindy nebo lístky prodáme (nakonec jsme je hne druhý den prodali, nejspíš někomu, kdo je z Moravy, tak snad udělají radostUsmívající se).

Řekli jsme, že když zbyde čas, zajedeme si do Rakouska, do Therme laa, kde jsem já už byla. Nákupy byly super, pořídili jsme oba fajn kousky za příznivé ceny. Určitě doporučuji návštěvu, pokud někam pojedete a budete to mít blízko. Mrkající Koupání jsme ale nestihli, přijeli bychom domů pozdě. Ale pojedeme. A hned dvakrát. Therme laa chceme navštívit stejně už delší dobu, navíc to tam prý teď rozšiřují, tak jsem zvědavá. A prubnem Aquapark v Čestlicích. Já tam byla jednou a úžasné! Jen je to docela drahé, tak třeba něco splašíme zase na slevomatu. Takže v blízké době (za měsíc možná?) očekávejte report z nějakého vodního světa, buď českého, nebo rakouského. S vyplazeným jazykem

Po cestě domů je super cukrárna, kde mají boží dorty za pár kaček. S vyplazeným jazykemKoupit je můžete ve vesnici Kasárna, hned za Znojmem. Tak jsme koupili dvě krabice - jednu našim, jednu k přítelovým rodičům a jeli domů. Na návštěvy. Obě rodiny dostali kromě dortíků ještě lahev vína z Moravy - Pálavu.Smějící se Vzali jsme prostě to, co nám chutnalo nejvíc. Jsme to ale degustéři.

Když to tak shrnu - výlet to byl každopádně zajímavý. Mrzí mě to koupání, strašně jsem se na to těšila, ale to množství lidí mě fakt odradilo. To jsem ještě v životě neviděla. Morava si vyjela na výlet. Smějící se Třeba příště se tam podíváme, myslím si, že to určitě nebyla naše poslední cesta na Moravu, nějaká příležitost se určitě najde. Třeba v létě to musí být parádní. Bych chtěla zažít. Usmívající se Vzít tak partu přátel a jet... no uvidímeS vyplazeným jazykem

Byli jste na Moravě? Jak se Vám tam líbilo?


Mějte se hezky, já jdu vyřídit resty, hezký zbytek dne, Simona Růžičková

Lehký borůvkový koláč z ovesných vloček s tvarohovým krémem

10. března 2016 v 12:07 | simonka |  FoodandTraining

Dobré dopoledne, čtenáři a zájemci o zdravý životní styl,

včera jsem se činila a upekla zdravou mňamku. Byla to moje premiéra a doma to sklidilo velký úspěch. Po koláči se jen zaprášilo a vypadá to, že dneska budu dělat nový. S vyplazeným jazykem To mě hrozně těší, když se něco tak moc povede! Hrozně hezký pocit... No dost juchání a pojďme se podívat na recept.

Borůvkový koláč z ovesných vloček s tvarohovým krémem



Co potřebujete:
150g ovesných vloček
1 a půl bílého jogurtu (nebo ovocného, já zapomněla v obchodu koupit bílé jogurty, k mé smůle doma žádné nebyly, tak jsem zdělala jeden větší, ovocný, lesní směs, kde byly i borůvky!Smějící se)
2 vejce
50g strouhaného kokosu
1 nastrouhané jablko
2 lžíce medu
skořice
perníkové koření
1 lžička prášku do pečiva
trochu vody pro lepší konzistenci

Postup je velice jednoduchý, všechny ingredience smícháme ve větší misce, ale POZOR vajíčka oddělíme žloutky od bílků. Žloutky přidáme do směsi, bílky vyšleháme a poté postupně přimícháváme. Vzniklou směs vložíme do předem vymazané dortové formy a dáme péct při teplotě asi 180 stupňů na 20-30 minut. Jako vždycky, záleží na typu Vaší trouby.
Jakmile je korpus hotov, necháme jej chvíli vychladnout...

Zatímco korpus chladne, připravíme si tvarohový krém ze dvou vaniček odtučněného tvarohu a odměrky proteinu (já použila vanilku, ale rozhodovala jsem se, jestli nedám čokoSmějící se). Pokud nedisponujete proteinem, nevadí, použijte jiné sladidlo jako např. med, stévii,... Do směsi jsem přidala ještě kakao. Tento krém tvoří horní vrstvu našeho koláče, proto směs namažeme na téměř vychladlý korpus.
Korpus poté ozdobíme dle fantazie. Jelikož v názvu stojí "borůvkový koláč", jednala jsem tedy následovně. Smějící se Hlavně jsem jiné ovoce neměla doma po ruce. Banány nějakou záhadou došly (zrovna, když chci péctŠlápnul vedle), jablka se mi k tomu nehodily. Vyhrály borůvky. Tak jsem teda na závěr koláč jimi posypala a nešetřila jsem ani kokosem a kakaem. Dort jsem nechala v ledničce trochu ztuhnout, aby se krém neroztekl.

No a výsledek byl následující. Mohla jsem si s tím více pohrát, více to nazdobit, já vímSmějící se, ale včera jsem měla trochu hektický den. moc jsem nestíhala, a to jsem ze školy přijela relativně brzo, protože odpadla logistika! (Haha, to byl docel zajímavý příběh...Smějící se viz dole)



No, středa byla fakt zajímavá. Normálně ve škole bývám od devíti do jedné, mám psychologii, dvouhodinovku managementu, potom hoďku volno (měla by to být němčina, ale docházka dobrovolná, takže pauza na obědMrkající) a logistiku. Tak si tak sedím ve škole, obědvám hovězí s rýží a brokolicí a očekávám hovor. Hypnotizuju telefon a nic. Ve třičtvrtě na 12 si zajdu před školu na cigaretu a píšu spolužačce, kdy přijedou na logistiku. Odpověď už znáte... Logistika NENÍ. Odpadla. Haha. Na změnách v rozvrhu to nebylo, protože to říkal na hodině minulý týden. No jo, jenže to bych nesměla být já, abych na to nezapomněla. Jsem to ale hlava děravá. Takže jsem si počkala ve škole 45 minut úplně zbytečně. Nevadí. Stay student.Smějící seMrkající

Jinak, co se týče toho očekávaného hovoru. Jak jsem psala v jednom ze svých článků, začínám se poohlížet po nějaké té práci. Přeci jen škola už pomalu končí a další studium plánuji už jen distanční formou. Posílám tedy životopisy jak divá, haha to berte trošku s nadsázkou, abyste si nemysleli, že beru úplně všechnoSmějící se. Mám nějaké požadavky, to je snad samozřejmé.Mrkající Předevčírem mi muž poslal životopis do kutnohorského Foxconnu na docela slušnou pozici, nebudu zatím prozrazovat, a včera se mi ozvali, že by mě chtěli pozvat na pohovor. Domluvila jsem se s nimi na úterý, tak uvidíme, jak to dopadne. Docela mi na tom záleží, tak mi držte palce.Mrkající Byla by to dobrá zkušenost pro další rozvoj kariéry...

Jej, jsem se nějak rozpovídala... Zítra odjíždíme s miláčkem na prodloužený víkend, kam, prozradím až po návratu. Ať se máte na co těšit!S vyplazeným jazykem Já se těším moc, máme to zamluvené už asi měsíc. Bude to vážně paráda!

Pravděpodobně se ozvu až v pondělí, nevím, zda budu schopna předpřipravit nějaké články, čas je momentálně to, co potřebuji zoufale. A to si vše pěkně plánuji, poslušně hlásím!Smějící se Je toho teď nějak hodně. Ale na INSTAGRAMU budu aktivní po celou dobu dovolené. Tak pokud jsi ještě nehodil/a follow, na co čekáš.S vyplazeným jazykemTak Vám chci popřát hezký víkend, využijte jej efektivně. A v pondělí se těším.

S pozdravem, Simona Růžičková

Líné pondělí

7. března 2016 v 21:13 | simonka |  diary
Hezký večer, bloggeři,

původně jsem plánovala napsat článek na praxi, ale nějakou záhadou jsem se k tomu nedostala. Takže dnes přispívám do mého internetového "deníčku" svým blábolením...Smějící se

Já jsem poslední dva dny plná energie, veselá, všechno dělám s chutí (a to doslova!)... za příčinu tohoto `progressu` považuji náhlou změnu počasí, ze zimního, na vyloženě jarní. Miluji jaro a konečně slunné dny. Dny začínají být delší, tudíž je déle světlo a ráno se lépe vstává. I když jsem dneska stejně zaspala, ups...Nerozhodný


Dnes jsem si odbyla další den praxe a mám před sebou poslední dva. Už jen zítra a ve čtvrtek a potom tam nemusím - jupijé! Strašně mě to tam vytáčí... ze začátku to celkem šlo, člověk si tak nějak začínal zvykat na tu nudu tam, že se tam vše vleče a práce moc není, ale jak už tam jsem 18tý den, už je to na mě moc. Nezvládám. Tohle by zjevně nebyla práce pro mě. Já jsem hodně akční, potřebuji kolem sebe trochu ruch a lidi, z kterých sálá energie. Haha, to mě fakt zajímá, co já jednou budu dělat. Smějící se

Když už jsem se rozpovídala o práci, tak teď je právě období, kdy se začínám poohlížet po nějakém pracovním místě. Rozesílám životopisy a jezdím po pohovorech, tak mi držte palečky, ať něco dobrého vyjde.Mrkající Momentálně čekám na jedny výsledky, ale není to tak úplně můj šálek kávy - rozumějte, není to nic, co bych chtěla dělat nějakou delší dobu, spíše takový start mé kariéry. Mám spoustu životních plánů a chci si je začít brzy plnit. Asi nejaktuálnější je udělat si trenérský kurz fitness a kurz z německého (později i anglického) jazyka. Takové doučování mladých žáčků ve `volném` čase to vůbec není špatný přivýdělek bokem. Zároveň chci neustále zdokonalovat sama sebe... o tom svědčí i moje (snad) pokračování na další vysoké škole. Mrkající Ale o tomhle tématu by se dal napsat krásně samostatný, pěkně dlouhý, článek. Možná někdy...

Mimo jiné jsem dneska měla hovor od mamky, že mi přišel balíček, tak v brzké době očekávejte recenzi. Prozradím vám, že se jedná o knížku a kdo je natolik inteligentní a spojí si to s mou osobností a mými zájmyS vyplazeným jazykem (jsou zde na blogu nastíněny), uhádne i samotný obsah knihy. Já vám ho teď neprozradím, nechám vás pěkně v očekávání a natěšení na zmiňovanou recenzi. Na knihu se moc těším, už jsem ji dnes prolistovala, a zítra na praxi se do ní pustím. Takže recenze bude nejspíš opravdu brzo. Smějící se
Abych ve vás trochu probudila soutěžního ducha a provětrala váš mozek... mám pro vás speciální a neplánovanou soutěž:

Zamyslete se nad tím, o čem může kniha být.

Stačí napsat klíčová slova, nemusíte se rozepisovat, záleží na vás. Podmínkou je se však trefit do černého... S vyplazeným jazykem
Pokud někdo bude mít chuť se zapojit a do komentářů napíše svůj názor, já poté vylosuji jednoho, kterému zašlu drobný dáreček týkající se dané problematiky (obsahu knihy). Výhodou této soutěže je, že nikdo nemůže `opisovat`, protože každý čtenář má svůj subjektivní pohled na věc a nikdo neví, zda se právě on trefil.Mrkající Správná odpověď bude odhalena přidáním recenze na zmiňovanou knížku. V tento den bude zároveň soutěž ukončena a vylosován výherce. Komentáře přidané po vydání recenze nebudou do soutěže logicky zahrnuty.

No a jelikož dneska bylo fakt pěkně, teda stupňově by to mohlo být ještě lepšíSmějící se, ale já si na to pravé teplo pěkně počkám, tak mě chytla `fotící mánie` a rozjela jsem pár selfíček...Smějící se Pokud mě sledujete na INSTAGRAMU, tak jste si již mohli všimnout (jsem vážně hroznej závislák...Nerozhodný).


Tímto se s vámi dnes loučím a jdu se věnovat zpět mužíčkovi. Líbající Hezký zbytek večera a dobrou noc,

Simona Růžičková

Víkend končí

6. března 2016 v 12:26 | simonka |  diary
Zdravím všechny, co ještě nemají hotový oběd a sedí u internetu!

Já teda oběd hotový mám, včera jsem dělala kuličky z hovězího masa, které jsem zapékala v troubě. Jediné, na co čekám, je, až se rýže uvaří v rýžovaru. Potom můžu směle hodovat.Smějící se Muž šel celý víkend do práce na přesčasy, včera se mi vrátil až po třetí hodině, hrůza... Chudáček můj malej... Dneska prý přijede do 13:00, tak chceme vyrazit na výlet, užít si hezkého počasí! Usmívající se Jinak víkend nám končí a před námi je další pracovní týden. Já se docela těším, protože pro mě tento týden znamená POSLEDNÍ 3 dny praxe. Jupí...Smějící se Jsem opravdu ráda, že už je konec a můžu se věnovat jen bakalářce, která opravdu hoří. Snad to půjde snadno.

Včera jsme byli na návštěvě u přítelových rodičů a poté koukali na České lvy 2016. Nedokoukali jsme je však celé, protože muž byl hrozně unavený z práce, tak jsme si šli lehnout dříve. Dneska budeme poněkud akčnější. Uvidíme, co vymyslíme... Určitě nebudeme sedět doma, jak pecky, když je tak krásně! Konečně! Tohle počasí mě opravdu nabíjí energií a hlavně začíná zas motivovat k běhání, tak od zítřka chci zase začít - snad se mi to povede, dám vědět.Smějící se Mám si odbýt kardio venku, v přírodě, kde je krásně nebo ve fitku? Do fitka zacvičit, zamakat, venku dýchat čerstvý vzduch a dobíjet baterky. Toť můj plán!



Tak jo, já si jdu ještě nabarvit vlasy, najíst se a čekat na milovaného, ať ho můžu pořádně umačkat, pomazlit. Líbající

Užijte si dnešní den, AKČNĚ! Určitě neseďte doma, když je venku tak pěkně. Nezapomeňte mi potom napsat, co jste podnikli. Těším se na vaše komentáře, na články u vás na blogu. Všechny si přečtu s chutí a zájmem!

Pěkný den přeje, Simona Růžičková

Ranní snídaňkování II.

3. března 2016 v 11:49 | simonka |  FoodandTraining
Hezké dopoledne všem čtenářům,

je čtvrtek a to neznamená nic jiného než další den na praxi. Už jen čtyři dny přede mnou.S vyplazeným jazykem Dnes mám však takové tušení, že to rychle uteče, neboť mám nějaké resty, které potřebuji udělat. Plánuji psát odpoledne bakalářskou práci, ale uvidíme, jak na tom budu s časem. Zatím jsem se zasekla u vytváření jídelníčku. Pozor, zde se na chvíli zastavíme. Ano, četli jste dobře. Mrkající
Sestavuji stravovací plán pro jednu z mých kamarádek, která mě o to před pár dny požádala. Hned na úvod musím říct, že kamarádka nemá problémy s váhou, naopak je hubená, jen chce poradit, jak se správně stravovat, aby si svou postavu byla schopna udržet, ba dokonce ji zlepšovat. Toto je pro mě příležitost, pomoct jí, předvést své znalosti a dovednosti ze světa zdravého životního stylu.Usmívající se Dávám si na tom záležet, mým hlavním cílem je kamarádčina spokojenost, takže na jídelníčku již pracuji přes hodinu. Snažím se vybírat pestré a zajímavé recepty, vyvažovat sladká a slaná jídla. No, zkrátka si s tím pěkně hraji.Usmívající se

Dnešní článek věnuji opět foto inspiracím zdravého životního stylu. Zaměřila jsem se zase na snídaně, je to moje nejoblíbenější část dne a zde se projevuje nejvíce má kreativita. Smějící se Snídaně je podle mě (a několika dalších odborníkůSmějící se) nejdůležitější částí dne. Proto bychom ji neměli zanedbávat a při její přípravě si pořádně "zadovádět".

A co takhle snídat? Mám pro Vás dnes inspirace na snídaně "v běhu" a "v klidu".

Pokud ráno moc nestíháte, upečte si den předem ovesné muffinky, či jinou zdravou buchtu, kterou si ráno jen nandáte na talíř, zapijete mlékem či šálkem dobrého čaje a se spokojeným pocitem v bříšku začít Váš den. Určitě snídani nezanedbávejte, jezte v klidu, ať si nepřivoláte nějaké zdravotní problémy.





Jestli disponujete ráno větším množstvím času, určitě Vám budou sympatické následující dvě fotografie...



Za sebe musím říci, že já jsem milovník ovesných kaší. Snažím se je snídat každý den, což ovšem nejde, protože někdy se probudím déle, nestíhám, tak musím rychle něco sebrat a utíkat na praxi nebo do školy. Výjimečně snídám naslano, nejčastěji míchaná vajíčka se spoustou zeleniny nebo žitný chléb.

Co snídáte vy? Inspirují Vás mé fotografie k rannímu tvoření?Mrkající




Hezký zbytek dne přeje, Simona Růžičková

Zdravá jablečná čokobuchta

1. března 2016 v 10:03 | simonka |  FoodandTraining

Dobré dopoledne všem,

momentálně už půl hodiny dřepím na praxi v Infocentru města Kutná Hora. Ještě pět celých dní přede mnou... Poněvadž tu mám zase docela volno, lidé moc nechodí, tak jsem si řekla, že nějaký čas věnuji i blogu a článku pro Vás. Ve zbylém volném čase se budu snažit napsat zase kus bakalářky. Usmívající se Minulý článek s receptem na ovesné muffiny sklidil celkem úspěch, proto jsem se rozhodla podělit se s Vámi o další z mých pokusů... Včera jsem dostala chuť na něco sladkého, a tak jsem našla super recept na čokoládovou buchtu na zdravý způsob, ale já si ji trochu upravila, podle sebe. Buchta byla moc dobrá, vláčná a tak akorát sladká... Jen jsem shledala malou vadu, a to, že nenaběhla tak, jak měla - nemohu přijít na příčinu, neboť jsem postupovala přesně podle návodu. Nicméně na chuti to buchtě neubralo, byla vynikající, chutnala celé rodině. Usmívající se Tak snad bude chutnat i Vám, a třeba se Vám povede ještě lépe. Mrkající

Čoko buchta s jablky

(chutná jako perníkSmějící se)


Co potřebujete:
50g jemně mletých ovesných vloček
2 jablka
30g čoko proteinu
lžičku skořice
2 vejce
2 lžičky kypřícího prášku do pečiva
150ml kokosového mléka
(můžete použít i obyčejné mléko, ale já jsem si Alpro tak zamilovala, že už nerada používám jiné)
100g hořké čokolády
20g kokosového oleje
250g nízkotučného tvarohu

Smícháme si vločky s vejci, skořicí, proteinem a mlékem. V kastrůlku si rozehřejeme kokosový olej s čokoládou a polovinu polevy přidáme k naší směsi, zbytek odložíme. Do směsi nastrouháme jablíčka, přidáme kypřící prášek, znovu promícháme a vložíme na plech s pečícím papírem. Pečeme při 190 stupních asi 20 - 30 minut. (Já jsem pekla zhruba těch 20, zase se opakuji, musíte buchtu sledovat, aby se Vám nespálila...) Poté necháme vychladnout...

Zbytek čoko polevy smícháme s vaničkou tvarohu a namažeme na vychladlou buchtu. Můžeme ozdobit libovolným ovocem, dle vlastní fantazie. Já měla doba zbytek hroznového vína, tak jsem jej použila.
Voilá - máme hotovo, můžeme servírovat, ochutnávat a chválit se, jak jsme šikovné pekařky! S vyplazeným jazykem
Tak hurá do pečení, kuchařinky! Já jdu vyřídit nějaké resty a honem psát bakalářku, snad něco napíšu. Jde to fakt děsně pomalu... Večer jdeme s mužem do fitka, tak se těším. Nohy a zadek mě už přestali po leg day bolet, tak jsem zase plná energie a elánu. Co máte v plánu na dnešek vy? Studium, práci, nebo lenošíte?

Hezký den přeje, Simona Růžičková

Kam dál