Září 2016

Jsem zpět! Obrovská omluva, už vás neopustím. Proč jsem tu nebyla?

29. září 2016 v 12:14 | simonka |  diary
Ahoj všichni, hezký čtvrtek přeji,

jak jste si užili včerejší sváteční den? Bylo to takové příjemné volno uprostřed týdne, že?:) Zejména pro vás, co studujete nebo pracujete. Pro mě to byl vlastně den jako každý jiný v poslední době...

Vy, co jste sem chodívali poměrně pravidelně, si určitě pamatujete, že jsem studovala na Univerzitě v Hradci Králové. Dnem 15. září mi bylo studium ukončeno, neboť jsem úúúspěšně složila státní závěrečné zkoušky a obhájila svou bakalářskou práci. *jupííí* :P Byl to můj první pokus, přihlásila jsem se k zářijovým státnicím dobrovolně, z důvodu lepšího zpracovávání mé bakalářky.:) Připravuji pro Vás samostatný článek o tom, jak jsem psala bakalářskou práci, jaké bylo její téma, zda jsem se potýkala s nějakými problémy, můj subjektivní názor na psaní této publikace, která čeká každého studenta, jež chce úspěšně dokončit vysokou školu. Kromě toho se s Vámi také hodlám podělit o průběhu státních závěrečných zkoušek, které mnoho z Vás v roce 2017 jistě čekají, ať už v lednu, nebo v květnu.
Jediné, co Vám zatím prozradím, je to, že být bakalářem je úžasný pocit.:) Nejde ani tak o titul, jako spíš o to, že člověk něco dokáže sám sobě. Maturita je pro každého studenta první životní zkouška, ovšem hodně lidí u ní končí. Vysoká škola dá člověku strašně moc do života, naučí ho samostatnosti, píle a zodpovědnosti. Člověk pozná sám sebe, nalezne svůj směr, své cíle.

Záleží jenom na každém z Vás, čeho v životě chcete dosáhnout... musíte být schopni zvládnout všechny překážky, věřit si, dokázat se pochválit, ocenit, mít dostatečnou motivaci a podporu od svých blízkých, jedině tak poté dosáhnete svých cílů!


Ale dost o škole, určitě jste zvědaví, co je u mě dále nového, kromě hotové školy. Září byl pro mě hodně významný měsíc, neboť jsme se s přítelem přestěhovali do vlastního. Nezměnili jsme město, bydlíme stále v Kutné Hoře, pouze lokalitu. Koupili jsme si byt v novostavbě ve velmi klidné čtvrti, která je dost podobná té, kde jsem vyrůstala (pozn. z osobních důvodů a bezpečnosti nezveřeňuji záměrně názvy čtvrtí, aj.) Jsme zde opravdu spokojení, máme i menší zahrádku s terasou a pergolou, takže pro nás ideál. Časem budeme chtít samozřejmě stavět rodinný dům, ale teď máme na pár let vystaráno. I zde jsem na Vás myslela a můžete se těšit na článek (nebo video?), kde Vás pozvu k sobě na návštěvu a ukážu pár koutů z mého nového hnízdečka.:) Tento článek vyjde však až v průbšhu října, dokud není vše kompletně hotové, nebudu nic fotit, případně natáčet, neboť chci, aby bylo všechno naprosto dokonalé. #stayperfekcionista :D

Když už jsem začala retrospektivně, tak v tom budu pokračovat... v srpnu jsem oslavila své 23. narozeniny, jinak se nic výrazného nedělo, protože jsem se věnovala hlavně psaní bakalářky a poté učení na státnice. S psaním bakalářské práce jsem začala sice už někdy v březnu, ale znáte to. Napsala jsem kousek a odložila to "na neurčito". Vrátila jsem se k psaní v červnu, opět jsem napsala kus a pak zase až v červenci.:D Může se Vám zdát, že mé léto bylo hodně školní a špatně jsem využila svého volného času. Naopak...

V červenci jsme s přítelem odletěli do Řecka, na ostrov Kréta. Počasí nám opravdu přálo, ale to bylo zjevně všechno. Jelikož i na toto téma mám pro Vás připravený článek, budu nyní velmi stručná. Kréta je nádherný ostrov, já jej navštívila už podruhé. Před pár lety jsem byla na Krétě s rodiči a vše bylo perfektní, ale letos jsme s přítelem měli, bohužel, smůlu.:( Hotel, moře, okolí, vše bylo dokonalé. Hotel byl atypický, v řeckém stylu, měli jsme u pokoje vlastní bazén. Moře bylo teplé a čisté, jen vlny byly trochu větší, ale nám to nevadilo, člověk si alespoň zablbne.:) Problém byl v personálu a hygieně, která byla nedostačující už od prvního dne. Po několika stížnostech ze strany návštěvníků jsme byli na naše vyžádání v polovině dovolené nakonec přesunuti do většího, luxusnějšího resortu. Zde už nebylo nutné si na něco stěžovat, personál byl velmi ochotný, služby super, ovšem malou chybičku to mělo... Přestože to byl opravdu nádherný resort, byl koncipován spíše pro rodiny s dětmi, a tak zde byl přes den příšerný hluk a nadměrný počet dětí, z čehož plyne, že člověk tak nějak přicházel o svůj osobní klid a odpočinek. Neustále jsme museli být v pozoru, abychom nějakého malého sviště nezašlápli a nedostali vyhubováno od jeho rodičů. :D:/ #zacopanebozezaco Moře bylo však super, krásně teplé a vlny dokonce žádné, narozdíl od předchozí lokality, takže jsme byli pořád na pláži, kde jsme měli klid. Více se o dovolené rozepíšu v samostatném článku, na který se můžete těšit opravdu brzy.:)


Kromě toho jsem se už při škole poohlížela po nějaké práci a začínala pomalu objíždět pohovory. Chtěla jsem začít pracovat od července, pak od srpna, od září,... Obešla jsem spoustu potenciálních zaměstnavatelů, někde jsem postoupila až do úplného finále, ale vždycky zvítězila praxe, kterou já, bohužel, nemám. Nevýhoda nás studentů. Na jednu stranu si říkám, že jsem alespoň měla čas a klid během psaní bakalářky a učení na státnice, s prací by to bylo třeba náročnější, kor ve zkušební době, na druhou stranu jsem už mohla být zapracovaná a mít nějaký stálý příjem a nemusela jsem jít na úřad práce. Co mě štve, že často zaměstnavatel požaduje vysokoškolské vzdělání, a zároveň praxi. Zde se nabízí otázka, jak toho má člověk dosáhnout, když studuje v prezenční formě? To mě několikrát rozčílilo... Nad tím by se dalo ale dlouho rozjímat a debatovat samozřejmě. Zase musím uznat, že jsem na tom "pracáku" nebyla dlouho. Přihlásit jsem se šla minulý týden a od příštího pondělí nastupuji do práce, kterou jsem si našla sama a vyšla. #pocitstesti Tak jsem se konečně dočkala a doufejme, že budu spokojená. Nereagovala bych na nic, co by mě nebavilo, tak si myslím, že ano.:) Držte mi palečky, já se do pondělka samozřejmě ještě ozvu. Záměrně neuvádím, o jakou pracovní pozici se jedná, protože na to se můžete těšit v jednom z dalších článků.:P

Nyní se s Vámi rozloučím, neboť je čas oběda #zivotfitnessaka a já už mám obrovský hlad.:D Tento článek považuji za takový nástin, co se v mém životě událo po dobu mé nepřítomnosti. Věřte, že jsem opravdu chtěla na blog pravidelně příspívat, ale škola mi dala skutečně zabrat. Nyní mám více volného času a budu tu už jen pro Vás. Těšte se na zmiňované články již brzy!

Děkuji za Vaši přízeň, zdraví,
Bc. Simona Růžičková

PS: Normálně si titul před jméno nepíšu, ale dneska mi to nedalo, když se jedná o ty změny.:D