diary

První zaměstnání a co se u mě událo za měsíc říjen

1. listopadu 2016 v 21:23 | simonka
Dobrý večer všem,

uff, to je ale už brzy tma, že? Po tom, jak se v sobotu změnil čas, je to fakt příšerné. Do práce chodím za světla, to sice jo, ale z práce pěkně za tmy. No, nejsem z toho dvakrát nadšená, tma mi nedělá dobře. Už aby bylo léto.
Jak vnímáte tuto změnu vy? Máte ze tmy strach nebo vám naopak vyhovuje?
Dnešní článek však není o tom, jak je podzim (a zima) na nic a jak se těším na jaro, tento článek jsem chystala už dlouho a nyní nastala jeho chvíle. Jak jste si mohli všimnout už v samotném nadpisu, týká se mého prvního povolání. Jakmile jsem úspěšně ukončila studium na vysoké škole, začala jsem si hledat práci. Štěstíčko se na mě obrátilo už po prvním týdnu hledání, neboť se mi ozvali z firmy, kde jsem byla na pohovoru už v srpnu. Rozhodovali se mezi mnou a ještě jednou paní, která údajně měla mít větší praxi než já, proto nejprve vzali jí. Ukázalo se však, že to s ní nefunguje tak, jak by mělo, a tak po prvním měsíci musela skončit a místo bylo nabídnuto mně. Dozvěděla jsem se, že celý tým chtěl už od samého začátku mě, to potěšilo. Rozhodující slovo měl ale regionální manažer, tak doufám, že se mnou bude dále spokojen i on. Mohla bych Vám už konečně prozradit, co a kde vlastně dělám, že:D. Nastoupila jsem jako specialista koupelnového studia do obrovské firmy Koupelny PTÁČEK. Určitě Ptáčka všichni znáte... Pracuji sice úplně mimo můj obor, ale já jsem ani v cestovním ruchu pracovat nechtěla. Všechno pro mě bylo nové (a stále je), musím se toho hodně naučit, ale musím říct, že každým dnem se cítím lepší a lepší. :) Pracuji zde už měsíc, z toho 14 dní jsem byla na školení v Praze, které mi taky hodně dalo, hlavně co se týče účetního programu a sortimentu. Zatím jsem v práci velmi spokojená, máme velmi dobrý kolektiv: na koupelnovém studiu jsme dvě holčiny, přibližně ve stejném věku, vedle na prodejně je taky super parta lidí, a to samé můžu říci i o lidech ve skladu. To je podle mě velké štěstí mít tak dobrý pracovní tým. :)


S přítelem jsme spolu o minulém víkendu oslavili dvouleté výročí. Uff, to to utíká, že. Udělali jsme si hezký víkend, letos jsme to pojali docela gastronomicky. Pátek jsme strávili doma, spolu, a obměňovali se drobnými dárky, v sobotu jsme jeli na výlet do Prahy a zastavili se na thajské jídlo Pad thai v Yam Yam na Vyšehradě (milujeme thajskou kuchyni, btw.), no a v neděli jsme taky jedli:D. Připravili jsme si domáci sushi, které se opravdu povedlo (musím nás pochválit:D). Dělali jsme ho poprvé a chutnalo nám i mé mamce s přítelem, kteří se stavili k večeru na návštěvu. Náš víkend a dvouleté výročí bylo oslaveno po thajsku. Třeba příští rok bude oslaveno přímo v Thajsku... :)


Jinak je vše v naprostém pořádku. Školu už nemusím řešit (do té doby než budou další přijímačky:D), v práci je vše super, doma též. Společné bydlení nám jen prospívá, láska kvete, co víc si přát. Pomalu se s vámi rozloučím a půjdu se věnovat naplno muži, ať si ho taky pořádně užiju. Brzy se zase ozvu, buď s nějakým dobrým receptem a nebo čekejte report z fitka. Zima je totiž můj čas, čas, který trávím hlavně ve fitku. :D


Dobrou noc, přátelé!

Jsem zpět! Obrovská omluva, už vás neopustím. Proč jsem tu nebyla?

29. září 2016 v 12:14 | simonka
Ahoj všichni, hezký čtvrtek přeji,

jak jste si užili včerejší sváteční den? Bylo to takové příjemné volno uprostřed týdne, že?:) Zejména pro vás, co studujete nebo pracujete. Pro mě to byl vlastně den jako každý jiný v poslední době...

Vy, co jste sem chodívali poměrně pravidelně, si určitě pamatujete, že jsem studovala na Univerzitě v Hradci Králové. Dnem 15. září mi bylo studium ukončeno, neboť jsem úúúspěšně složila státní závěrečné zkoušky a obhájila svou bakalářskou práci. *jupííí* :P Byl to můj první pokus, přihlásila jsem se k zářijovým státnicím dobrovolně, z důvodu lepšího zpracovávání mé bakalářky.:) Připravuji pro Vás samostatný článek o tom, jak jsem psala bakalářskou práci, jaké bylo její téma, zda jsem se potýkala s nějakými problémy, můj subjektivní názor na psaní této publikace, která čeká každého studenta, jež chce úspěšně dokončit vysokou školu. Kromě toho se s Vámi také hodlám podělit o průběhu státních závěrečných zkoušek, které mnoho z Vás v roce 2017 jistě čekají, ať už v lednu, nebo v květnu.
Jediné, co Vám zatím prozradím, je to, že být bakalářem je úžasný pocit.:) Nejde ani tak o titul, jako spíš o to, že člověk něco dokáže sám sobě. Maturita je pro každého studenta první životní zkouška, ovšem hodně lidí u ní končí. Vysoká škola dá člověku strašně moc do života, naučí ho samostatnosti, píle a zodpovědnosti. Člověk pozná sám sebe, nalezne svůj směr, své cíle.

Záleží jenom na každém z Vás, čeho v životě chcete dosáhnout... musíte být schopni zvládnout všechny překážky, věřit si, dokázat se pochválit, ocenit, mít dostatečnou motivaci a podporu od svých blízkých, jedině tak poté dosáhnete svých cílů!


Ale dost o škole, určitě jste zvědaví, co je u mě dále nového, kromě hotové školy. Září byl pro mě hodně významný měsíc, neboť jsme se s přítelem přestěhovali do vlastního. Nezměnili jsme město, bydlíme stále v Kutné Hoře, pouze lokalitu. Koupili jsme si byt v novostavbě ve velmi klidné čtvrti, která je dost podobná té, kde jsem vyrůstala (pozn. z osobních důvodů a bezpečnosti nezveřeňuji záměrně názvy čtvrtí, aj.) Jsme zde opravdu spokojení, máme i menší zahrádku s terasou a pergolou, takže pro nás ideál. Časem budeme chtít samozřejmě stavět rodinný dům, ale teď máme na pár let vystaráno. I zde jsem na Vás myslela a můžete se těšit na článek (nebo video?), kde Vás pozvu k sobě na návštěvu a ukážu pár koutů z mého nového hnízdečka.:) Tento článek vyjde však až v průbšhu října, dokud není vše kompletně hotové, nebudu nic fotit, případně natáčet, neboť chci, aby bylo všechno naprosto dokonalé. #stayperfekcionista :D

Když už jsem začala retrospektivně, tak v tom budu pokračovat... v srpnu jsem oslavila své 23. narozeniny, jinak se nic výrazného nedělo, protože jsem se věnovala hlavně psaní bakalářky a poté učení na státnice. S psaním bakalářské práce jsem začala sice už někdy v březnu, ale znáte to. Napsala jsem kousek a odložila to "na neurčito". Vrátila jsem se k psaní v červnu, opět jsem napsala kus a pak zase až v červenci.:D Může se Vám zdát, že mé léto bylo hodně školní a špatně jsem využila svého volného času. Naopak...

V červenci jsme s přítelem odletěli do Řecka, na ostrov Kréta. Počasí nám opravdu přálo, ale to bylo zjevně všechno. Jelikož i na toto téma mám pro Vás připravený článek, budu nyní velmi stručná. Kréta je nádherný ostrov, já jej navštívila už podruhé. Před pár lety jsem byla na Krétě s rodiči a vše bylo perfektní, ale letos jsme s přítelem měli, bohužel, smůlu.:( Hotel, moře, okolí, vše bylo dokonalé. Hotel byl atypický, v řeckém stylu, měli jsme u pokoje vlastní bazén. Moře bylo teplé a čisté, jen vlny byly trochu větší, ale nám to nevadilo, člověk si alespoň zablbne.:) Problém byl v personálu a hygieně, která byla nedostačující už od prvního dne. Po několika stížnostech ze strany návštěvníků jsme byli na naše vyžádání v polovině dovolené nakonec přesunuti do většího, luxusnějšího resortu. Zde už nebylo nutné si na něco stěžovat, personál byl velmi ochotný, služby super, ovšem malou chybičku to mělo... Přestože to byl opravdu nádherný resort, byl koncipován spíše pro rodiny s dětmi, a tak zde byl přes den příšerný hluk a nadměrný počet dětí, z čehož plyne, že člověk tak nějak přicházel o svůj osobní klid a odpočinek. Neustále jsme museli být v pozoru, abychom nějakého malého sviště nezašlápli a nedostali vyhubováno od jeho rodičů. :D:/ #zacopanebozezaco Moře bylo však super, krásně teplé a vlny dokonce žádné, narozdíl od předchozí lokality, takže jsme byli pořád na pláži, kde jsme měli klid. Více se o dovolené rozepíšu v samostatném článku, na který se můžete těšit opravdu brzy.:)


Kromě toho jsem se už při škole poohlížela po nějaké práci a začínala pomalu objíždět pohovory. Chtěla jsem začít pracovat od července, pak od srpna, od září,... Obešla jsem spoustu potenciálních zaměstnavatelů, někde jsem postoupila až do úplného finále, ale vždycky zvítězila praxe, kterou já, bohužel, nemám. Nevýhoda nás studentů. Na jednu stranu si říkám, že jsem alespoň měla čas a klid během psaní bakalářky a učení na státnice, s prací by to bylo třeba náročnější, kor ve zkušební době, na druhou stranu jsem už mohla být zapracovaná a mít nějaký stálý příjem a nemusela jsem jít na úřad práce. Co mě štve, že často zaměstnavatel požaduje vysokoškolské vzdělání, a zároveň praxi. Zde se nabízí otázka, jak toho má člověk dosáhnout, když studuje v prezenční formě? To mě několikrát rozčílilo... Nad tím by se dalo ale dlouho rozjímat a debatovat samozřejmě. Zase musím uznat, že jsem na tom "pracáku" nebyla dlouho. Přihlásit jsem se šla minulý týden a od příštího pondělí nastupuji do práce, kterou jsem si našla sama a vyšla. #pocitstesti Tak jsem se konečně dočkala a doufejme, že budu spokojená. Nereagovala bych na nic, co by mě nebavilo, tak si myslím, že ano.:) Držte mi palečky, já se do pondělka samozřejmě ještě ozvu. Záměrně neuvádím, o jakou pracovní pozici se jedná, protože na to se můžete těšit v jednom z dalších článků.:P

Nyní se s Vámi rozloučím, neboť je čas oběda #zivotfitnessaka a já už mám obrovský hlad.:D Tento článek považuji za takový nástin, co se v mém životě událo po dobu mé nepřítomnosti. Věřte, že jsem opravdu chtěla na blog pravidelně příspívat, ale škola mi dala skutečně zabrat. Nyní mám více volného času a budu tu už jen pro Vás. Těšte se na zmiňované články již brzy!

Děkuji za Vaši přízeň, zdraví,
Bc. Simona Růžičková

PS: Normálně si titul před jméno nepíšu, ale dneska mi to nedalo, když se jedná o ty změny.:D

Víkend v Mikulově a nákupy

15. března 2016 v 13:36 | simonka
Dobré odpoledne, čtenáři,

dneska mám pěkně nabitý den. Už v půl desáté jsem byla na pracovním pohovoru, kde jsem strávila přes hodinu. Ufff. No, uvidíme, jak to dopadne. Držte mi palečky. Mám z toho celkem dobrý pocit a strašně moc bych si tu práci přála! Mrkající Doma na mě čekal balíček plný zdravých dobrot, které jsem si včera objednala z tohoto e-shopu. Jsem naprosto nadšená. Dnešní dopoledne bylo opravdu parádní. Uvidíme, jaký bude zbytek dne...

No, ale k tématu... slibovala jsem článek o prodlouženém víkendu s mým drahým mužem. Teď přichází ta dlouho očekávaná chvíle, a článek je tu!

Musíte být už pěkně nedočkaví, co? Tak Vás nebudu déle napínat a pojďme na to.Mrkající

CÍLOVÁ DESTINACE: Mikulov


V pátek jsme si s mužem přivstali, nachystali věci a prvně se vydali směr Hradec Králové. Musela jsem do školy. Nerozhodný Už ve 12:00 jsme ale nabrali směr Mikulov. Cesta trvala něco málo přes dvě hodiny, počasí nám docela přálo. Rozumějte - nesněžilo, nepršelo, tak se jelo vcelku dobře. Smějící se Hlavním důvodem k tomuto výletu byla návštěva Aqualandu Moravia, do kterého jsme si přes portál Slevomat zakoupili k Vánocům celodenní vstupné. Nechtěla se nám však podnikat dvouhodinová cesta jenom kvůli "koupačce", tak jsme se rozhodli pro ubytování v Mikulově a prodloužený víkend byl na světě.

Musím říci, že jsme byli z výletu víceméně zklamaní. No, celé to nebyla katastrofa, to určitě ne, ale na to, jak jsem se těšila a zidealizovala si to, tak to taková hitparáda ve finále nebyla... Pojďme se na to podívat blíže...

Nejprve k ubytování a Mikulovu obecně. Ubytování jsme měli rezervované přes portál Booking.com. To bylo pěkné, takové domácí, intimní. Jednalo se o malý penzionek, kde měl být k dispozici vinný sklípek. Po příjezdu jsme, bohužel, zjistili, že penzion je v rekonstrukci, sklípek byl zrušen, a budují se tam další ubytovací kapacity. Docela zklamání. Ale to jsme nemohli tušit. Převzali jsme si klíče, šli se projít městem a najít pěknou restauraci, kde jsme si dali pozdní oběd. Tento víkend jsme se nestravovali ukázkově, byla to dovolená, proto bylo hřešení povoleno. S vyplazeným jazykem Oba dva jsme milovníci burgerů, takže volba byla jasná...


Vybrali jsme si Restauraci Sojka, která nám byla doporučena místními obyvateli. Bylo to moc dobré, ale burgeru v Palandě v Praze se žádný jiný nevyrovná! Mrkající Každopádne to splnilo svou službu, naplnili jsme vyhládlé pupíky a dále pokračovali v procházce. Mikulov není tak velké město, takže jsme ho měli prolezlé za chvíli. Večer jsme se vydali hledat vinný sklípek. Bohužel jsme zjistili, že se zde moc sklepů nenachází a hlavně jsou momentálně zavřené nebo dostupné pouze větším skupinám. Achjo, my se toho moravského vína snad nedočkáme. Nerozhodný Nakonec jsme skončili poblíž našeho penzionu, v italské restauraci, kde takovým "jakoby" vinným sklípkem disponovali. Večer jsme tedy strávili tam a možná to bylo to nejlepší, co jsme mohli udělat. (Víno je totiž mocný čaroděj a aspoň jsme snadno dolezli na náš pokoj. Smějící se) Netroškařili jsme a objednali si rovnou lahev Pálavy, naše oblíbené. Máme totiž radši sladší vína. K vínečku nám velice milá obsluha donesla i drobné mlsání v podobě salámku, sýrů, oliv, apod... Dále jsme ochutnali například rulandské šedé a bílé, tramín červený. No jéje, to bylo veselo. Smějící se Ale bylo to výborné. Tak jsme splnili náš první úkol - ochutnat místní víno. Pálava je prostě pálava (teď myslím oblast, nikoliv alkoholSmějící seMrkající)





Druhý den jsme se rozhodli ale jet už domů. Mikulov i okolí jsme měli prolezlé, víno jsme ochutnali a dále nám nic město nenabízelo. Navíc nám docela vadilo složení místní komunity, zejména té romské. Bylo jich tam opravdu dost a nechovali se dvakrát slušně. To nám ten pobyt trochu znepříjemňovalo. Ale určitě to nebyl hlavní důvod, proč jet domů o den dříve.

Ráno jsme si zašli na snídani do zdravé kavárny, kde jsme si dali pořádně silnou kávu, vodu a toasty. Já si dala teda ještě štrůdl, miluju ráno kombinaci slaného se sladkým. Ups, to je dietka.Překvapený Hlavně mě pobavil název "Zdravá kavárna" a servírují toasty. Haha, ale dobré to bylo, moc! Usmívající se V plánu jsme měli dopolední koupání v Aqualandu Moravia a odpoledne nákupy e Freeportu za Znojmem, u hranic s Rakouskem. Aqualand otevírá o víkendu v 10:00, což jsme tam zhruba i přijeli. Očekávali jsme poměrně málo lidí, dobré koupání, pohodu. Opak se stal pravdou. Po příjezdu na parkoviště jsme zahlédli snad kilometrovou frontu lidí a stále a stále přijížděla další auta. Totálně plná. Celé rodiny, zájezdy, no nevím, co ještě. Bylo nám to strašně líto, hrozně jsme se těšili, ale na tohle fakt nemáme ani jeden nervy. Chtěli jsme si to tam užít a relaxovat, odpočinout si, ne se mačkat, čekat fronty, být neustále ve stresu, apod... Tak jsme to otočil i řekli si, že to zkusíme jindy nebo lístky prodáme (nakonec jsme je hne druhý den prodali, nejspíš někomu, kdo je z Moravy, tak snad udělají radostUsmívající se).

Řekli jsme, že když zbyde čas, zajedeme si do Rakouska, do Therme laa, kde jsem já už byla. Nákupy byly super, pořídili jsme oba fajn kousky za příznivé ceny. Určitě doporučuji návštěvu, pokud někam pojedete a budete to mít blízko. Mrkající Koupání jsme ale nestihli, přijeli bychom domů pozdě. Ale pojedeme. A hned dvakrát. Therme laa chceme navštívit stejně už delší dobu, navíc to tam prý teď rozšiřují, tak jsem zvědavá. A prubnem Aquapark v Čestlicích. Já tam byla jednou a úžasné! Jen je to docela drahé, tak třeba něco splašíme zase na slevomatu. Takže v blízké době (za měsíc možná?) očekávejte report z nějakého vodního světa, buď českého, nebo rakouského. S vyplazeným jazykem

Po cestě domů je super cukrárna, kde mají boží dorty za pár kaček. S vyplazeným jazykemKoupit je můžete ve vesnici Kasárna, hned za Znojmem. Tak jsme koupili dvě krabice - jednu našim, jednu k přítelovým rodičům a jeli domů. Na návštěvy. Obě rodiny dostali kromě dortíků ještě lahev vína z Moravy - Pálavu.Smějící se Vzali jsme prostě to, co nám chutnalo nejvíc. Jsme to ale degustéři.

Když to tak shrnu - výlet to byl každopádně zajímavý. Mrzí mě to koupání, strašně jsem se na to těšila, ale to množství lidí mě fakt odradilo. To jsem ještě v životě neviděla. Morava si vyjela na výlet. Smějící se Třeba příště se tam podíváme, myslím si, že to určitě nebyla naše poslední cesta na Moravu, nějaká příležitost se určitě najde. Třeba v létě to musí být parádní. Bych chtěla zažít. Usmívající se Vzít tak partu přátel a jet... no uvidímeS vyplazeným jazykem

Byli jste na Moravě? Jak se Vám tam líbilo?


Mějte se hezky, já jdu vyřídit resty, hezký zbytek dne, Simona Růžičková

Líné pondělí

7. března 2016 v 21:13 | simonka
Hezký večer, bloggeři,

původně jsem plánovala napsat článek na praxi, ale nějakou záhadou jsem se k tomu nedostala. Takže dnes přispívám do mého internetového "deníčku" svým blábolením...Smějící se

Já jsem poslední dva dny plná energie, veselá, všechno dělám s chutí (a to doslova!)... za příčinu tohoto `progressu` považuji náhlou změnu počasí, ze zimního, na vyloženě jarní. Miluji jaro a konečně slunné dny. Dny začínají být delší, tudíž je déle světlo a ráno se lépe vstává. I když jsem dneska stejně zaspala, ups...Nerozhodný


Dnes jsem si odbyla další den praxe a mám před sebou poslední dva. Už jen zítra a ve čtvrtek a potom tam nemusím - jupijé! Strašně mě to tam vytáčí... ze začátku to celkem šlo, člověk si tak nějak začínal zvykat na tu nudu tam, že se tam vše vleče a práce moc není, ale jak už tam jsem 18tý den, už je to na mě moc. Nezvládám. Tohle by zjevně nebyla práce pro mě. Já jsem hodně akční, potřebuji kolem sebe trochu ruch a lidi, z kterých sálá energie. Haha, to mě fakt zajímá, co já jednou budu dělat. Smějící se

Když už jsem se rozpovídala o práci, tak teď je právě období, kdy se začínám poohlížet po nějakém pracovním místě. Rozesílám životopisy a jezdím po pohovorech, tak mi držte palečky, ať něco dobrého vyjde.Mrkající Momentálně čekám na jedny výsledky, ale není to tak úplně můj šálek kávy - rozumějte, není to nic, co bych chtěla dělat nějakou delší dobu, spíše takový start mé kariéry. Mám spoustu životních plánů a chci si je začít brzy plnit. Asi nejaktuálnější je udělat si trenérský kurz fitness a kurz z německého (později i anglického) jazyka. Takové doučování mladých žáčků ve `volném` čase to vůbec není špatný přivýdělek bokem. Zároveň chci neustále zdokonalovat sama sebe... o tom svědčí i moje (snad) pokračování na další vysoké škole. Mrkající Ale o tomhle tématu by se dal napsat krásně samostatný, pěkně dlouhý, článek. Možná někdy...

Mimo jiné jsem dneska měla hovor od mamky, že mi přišel balíček, tak v brzké době očekávejte recenzi. Prozradím vám, že se jedná o knížku a kdo je natolik inteligentní a spojí si to s mou osobností a mými zájmyS vyplazeným jazykem (jsou zde na blogu nastíněny), uhádne i samotný obsah knihy. Já vám ho teď neprozradím, nechám vás pěkně v očekávání a natěšení na zmiňovanou recenzi. Na knihu se moc těším, už jsem ji dnes prolistovala, a zítra na praxi se do ní pustím. Takže recenze bude nejspíš opravdu brzo. Smějící se
Abych ve vás trochu probudila soutěžního ducha a provětrala váš mozek... mám pro vás speciální a neplánovanou soutěž:

Zamyslete se nad tím, o čem může kniha být.

Stačí napsat klíčová slova, nemusíte se rozepisovat, záleží na vás. Podmínkou je se však trefit do černého... S vyplazeným jazykem
Pokud někdo bude mít chuť se zapojit a do komentářů napíše svůj názor, já poté vylosuji jednoho, kterému zašlu drobný dáreček týkající se dané problematiky (obsahu knihy). Výhodou této soutěže je, že nikdo nemůže `opisovat`, protože každý čtenář má svůj subjektivní pohled na věc a nikdo neví, zda se právě on trefil.Mrkající Správná odpověď bude odhalena přidáním recenze na zmiňovanou knížku. V tento den bude zároveň soutěž ukončena a vylosován výherce. Komentáře přidané po vydání recenze nebudou do soutěže logicky zahrnuty.

No a jelikož dneska bylo fakt pěkně, teda stupňově by to mohlo být ještě lepšíSmějící se, ale já si na to pravé teplo pěkně počkám, tak mě chytla `fotící mánie` a rozjela jsem pár selfíček...Smějící se Pokud mě sledujete na INSTAGRAMU, tak jste si již mohli všimnout (jsem vážně hroznej závislák...Nerozhodný).


Tímto se s vámi dnes loučím a jdu se věnovat zpět mužíčkovi. Líbající Hezký zbytek večera a dobrou noc,

Simona Růžičková

Víkend končí

6. března 2016 v 12:26 | simonka
Zdravím všechny, co ještě nemají hotový oběd a sedí u internetu!

Já teda oběd hotový mám, včera jsem dělala kuličky z hovězího masa, které jsem zapékala v troubě. Jediné, na co čekám, je, až se rýže uvaří v rýžovaru. Potom můžu směle hodovat.Smějící se Muž šel celý víkend do práce na přesčasy, včera se mi vrátil až po třetí hodině, hrůza... Chudáček můj malej... Dneska prý přijede do 13:00, tak chceme vyrazit na výlet, užít si hezkého počasí! Usmívající se Jinak víkend nám končí a před námi je další pracovní týden. Já se docela těším, protože pro mě tento týden znamená POSLEDNÍ 3 dny praxe. Jupí...Smějící se Jsem opravdu ráda, že už je konec a můžu se věnovat jen bakalářce, která opravdu hoří. Snad to půjde snadno.

Včera jsme byli na návštěvě u přítelových rodičů a poté koukali na České lvy 2016. Nedokoukali jsme je však celé, protože muž byl hrozně unavený z práce, tak jsme si šli lehnout dříve. Dneska budeme poněkud akčnější. Uvidíme, co vymyslíme... Určitě nebudeme sedět doma, jak pecky, když je tak krásně! Konečně! Tohle počasí mě opravdu nabíjí energií a hlavně začíná zas motivovat k běhání, tak od zítřka chci zase začít - snad se mi to povede, dám vědět.Smějící se Mám si odbýt kardio venku, v přírodě, kde je krásně nebo ve fitku? Do fitka zacvičit, zamakat, venku dýchat čerstvý vzduch a dobíjet baterky. Toť můj plán!



Tak jo, já si jdu ještě nabarvit vlasy, najíst se a čekat na milovaného, ať ho můžu pořádně umačkat, pomazlit. Líbající

Užijte si dnešní den, AKČNĚ! Určitě neseďte doma, když je venku tak pěkně. Nezapomeňte mi potom napsat, co jste podnikli. Těším se na vaše komentáře, na články u vás na blogu. Všechny si přečtu s chutí a zájmem!

Pěkný den přeje, Simona Růžičková

CHINASKI asi postopadesáté

28. února 2016 v 8:35 | simonka
Dobré ráno všem, co jste vzhůru takhle brzo jako já,

hrůza děs, nemůžu spát už od 6:00. Nevím, co se to se mnou děje... Jindy bych normálně spala, ale cítila jsem se vyspalá, plná energie a elánu. Nechápu, vážně ne. Smějící se Možná to je tím, že jsme, NAŠTĚSTÍ, přišli domů z včerejšího koncertu, relativně brzo, a tak jsem stihla načerpat potřebné síly. Asi jo. Ale dost blábolení a bloumání o tom, proč nemůžu už spát, zpátky k samotné podstatě věci... Jaký byl včerejší koncert kapely CHINASKI?

N-E-J-L-E-P-Š-Í


To bylo dost výstižné, ne.Smějící se No dobře, začnu tam, kde jsem včera skončila... Včera ve 4 odpoledne jsme jeli s mužem otevřít fitko a zacvičit si. Včerejší den byl ve znamení tréninku nohou (=leg day), docela dobrý nápad pár hodin před koncertem...Smějící se Z fitka jsme se dostali domů v 6, stavili jsme se po cestě pro kebab, jelikož jsme doma neměli navařeno a už bychom to nestíhali. No byla to neskutečná dobrota, co Vám budu povídat, neměla jsem ho přes dva roky. Ani jsme ho nedojedli, po půlce nám bylo těžko, nejsme zvyklí, haha. Smějící se Ale účel to splnilo - naplnili jsme si bříška a mohli jít spokojeně na koncert.


Před samotným koncertem jsme se stavili v hospodě za zbytkem rodiny, kde jsme zvládli jedno pivko. Díkybohu za 12°Plzeň. (Proč? Vysvětleno bude později...Smějící se)

Akce se konala v kutnohorském Kulturním domě - Lorec. Před "kulturák" jsme dorazili pár minut po osmé a museli čekat v příšerné frontě. A to takové, jakou neznáte ani z maturitních plesů! Lidi se zbláznili, říkala jsem si. Smějící se No, dovnitř jsme se ale dostali, místečko jsme si také nějaké uloupili a čekali než na podium přijdou frajeři z kapely CHINASKI.

21:00 a máme je tu! Když na začátku řekli, že budou hrát jen písničky z nové desky (album Rockfield, jo bylo to zakončení Rockfield tour, to jsem Vám asi neřekla, promiňteRozpačitýSmějící se), tak jsem se trošku zarazila, protože znám pouze jednu, a sice "Ráno" a to jí ještě ke všemu moc nemusím. Proto jsem byla VELICE potěšena, když zahráli téměř všechno - od silnýho ročníku 70, přes pohodu, klídek a tabáček, po pana Vedoucího, apod... Strašně moc jsem si to užila! Všichni si to užívali, to bylo na tom, to nejlepší! Byla tam neskutečná tlačenice, šlapanice, strkanice, ale mně to bylo naprosto jedno... Tohle byla MOJE chvíle, MŮJ čas s kapelou. A taky čas s hnusným pivem Staropramen, to se vážně nedalo pít... Zlatá 12°! Smějící se

Ani nevím, proč jsem to tak prožívala, zase.Smějící se CHINASKI jsem slyšela na živo už asi pětkrát... pravidelně na festivalu Votvírák, kam jsem jezdívala, nebo když měli v okolí koncert. POKAŽDÉ jsem si koncert užila na 120%! A všichni, kdo tam byli se mnou, také. Já teda nevím, no, ale podlě mě, CHINASKI, během svého koncertování, vypouští mezi lidi asi fakt nějakou moc příjemnou atmosféru, která mě, a všechny ostatní, vždy přivede do maximální euforie... Jediné, co mohu říci je: DÍKY, HOŠI, jste frajeři, příště zas!Smějící seS vyplazeným jazykem A Vám chci říct jedno - pokud se Vám líbí tento žánr hudby nebo jste na CHINASKÁCH třeba nikdy nebyli, když budete mít možnost (bude koncert ve Vašem okolí, či jezdíte na fesťáky), NEVÁHEJTE! Tohle je prostě nezapomenutelné. Usmívající se

Co říct k fotkám a videím... Samozřejmě jsem si vzpomněla, že vlastním něco, čemu se říká mobil, a pokusila se pár fotek vyfotit. Všechny jsou nepoužitelné. Ta nepoužitelnost bude ukázána na JEDNÉ JEDINÉ fotce, dále nebudu komentovat. Smějící se Videa mám asi tři, tím se musím probrat, a prodiskutovat jejich použitelnost. Myslím však, že jedno video by mohlo v mém malém testu použitelnosti obstát. Tak se, možná, máte na co těšit. Kdyžtak - youtube, vždy k dispozici. S vyplazeným jazykem

Tak takhle vypadá věrná nejlepší zpěvačka, tanečnice a naprosto věrná fanynka... Hrůza, děs, vypadám jako blázen!Šlápnul vedle Utancovaná, ukřičená,...jo, prostě jsem si to užila!Smějící se



Děkuju moc mamčinýmu příteli za skvělý dárek k Vánocům, děkuji všem, co tam byli a užili si to se mnou!

Tak já jdu na snídani, hezkou neděli přeje, Simona Růžičková

Studium na vysoké škole - cestovní ruch

25. února 2016 v 13:56 | simonka
Jsem absolventkou kutnohorského gymnázia, takže rozhodnutí o studiu na vysoké škole bylo celkem jasné. Takhle - všeobecné gymnázium je sice fajn, ale v dnešní době najít vhodné uplatnění "jen" s maturitou z gymplu není taková sranda. V roce 2013 jsem tedy navštívila Den otevřených dveří na Univerzitě v Hradci Králové, zkráceně UHK (odteď budeme používat), a v září téhož roku jsem tam začala studovat...

Zdroj obrázku: oficiální stránky VOŠ a SPŠ, Jičín

Shrnutí uplynulého týdne + FOTOREPORT

21. února 2016 v 21:12 | simonka
Hezký večer všem bloggerům a potenciálním čtenářům,

momentálně sedím v posteli pod peřinou, venku pekelně fouká vítr, a sledujeme s mužem Catch me if you can (více info zde na ČSFD) Já osobně tento film vidím poprvé (stydím seNevinný), tak jsem zvědavá. Muž mi říká, že je to hodně kvalitní film, hlavně natočený podle skutečné události, a tyhle filmy já mám ráda. Tenhle článek věnuji takovému shrnutí uplynulého týdne, aneb co se u mě dělo zajímavého (či nezajímavéhoSmějící se)...


Tak hezky popořádku... v pondělí a čtvrtek jsem byla na praxi, kterou mám, v rámci Univerzity, povinnou. Musíme splnit celkem 40 dní praxe, abychom mohli ke státnicím. Je celkem jedno, kdy si tyto dny odbydeme, zda v prvním, druhém, či dokonce třetím ročníku. No, světe div seSmějící se, já to PŘEKVAPIVĚ, nechala až na poslední semestr třeťáku. Naštěstí mám školu už jen jeden den v týdnu, resp. dva, ale páteční jednu hodinu nepočítámSmějící se. Takže to jde docela dobře zvládnout. Ale 40 dní je docela mazec. Navíc musíme mít 2 poskytovatele, to znamená, že můžeme splnit max 20 dní u jednoho a potom najít druhého poskytovele, kde dochodíme dalších 20. Já mám za sebou 12 dní a jsem hotová. Není to žádná dřina, chodím do Informačního centra v Kutné Hoře, kde zároveň bydlím, opravdu se tu nepředřu, ale za to se tu pekelně nudím. Můj pracovní den začíná v 9 hodin a končí ve 3. Takže šest hodin sedím za pultem a komunikuji s lidmi, kterých také není moc, kor teď v únoru, kdy není hlavní sezóna. Trošku mě štve, že jsem si praxi zde neudělala loni v létě, aspoň bych byla více v kontaktu s cizinci a mohla procvičovat jazyky... Ale i tak trochu komunikuju v angličtině, zejména s japonci/vietnamci/čínany či co je to za národnostSmějící se. Druhou část praxe budu vykonávat též v Kutné Hoře, ale v Českém muzeu stříbra, ale to budu vyjednávat až po úspěšném skončení tady...

V pondělí večer jsme s mužem vyrazili na pozdní valentýnskou večeři do Čáslavi, nedalekého města od Kutné Hory, zhruba 15 kilometrů. Navštívili jsme Restauraci a penzion V pivovaru, kde vaří opravdu výborně. Tato restaurace zde působí teprve od ledna, dříve byste jí našli v Tupadlech, pod jménem Veranda. Pokud bydlíte v Kutné Hoře, Kolíně, Čáslavi nebo okolí, určitě si sem zajeďte na něco dobrého, můžeme jen doporučit. Jídlo je opravdu výborné, porce převeliké (takže moc předtím nejezteSmějící se) a ceny úměrné k porcím. Obsluha též super. Restaurace je oddělená na kuřáckou a nekuřáckou část, což je také velké plus. A co jsme si dali? Jsme milovníci zdravého životního stylu a steaků, takže volba byla jasná: 200g hovězího steaku se selskýmu bramborami. No mňam... dokonce jsem se rozhodla, že zde nejspíš v létě udělám oslavu narozenin. Není nic lepšího než se pořádně a výborně najíst a zapít to deci bílého vína.


Ve středu jsem měla jet do školy, ale bolelo mě příšerně v noci a ráno břicho, tak jsem raději zůstala doma, protože mi fakt nebylo hej. Udělala jsem si alespoň nějaké povinnosti a den pro sebe, který jsem opravdu potřebovala. To víte, když jsem teď pořád na praxi od 9 do 3, tak přijdu domů, sjedu do obchodu či jen pro maso, uvařím a je zas večer, a to se chci věnovat muži. No bude to zajímavé, až budu pracovat, což se už taky blíží rychlosti blesku. Začínám se poohlížet po pracovních možnostech v Kutné Hoře a okolí a chodím na pohovory. Sice bych chtěla pokračovat na navazující studium, ale už jen distanční formou...

Čtvrtek jsem zasvětila opět praxi a v pátek jsem jela do školy, v domnění, že jedu na onu zmíněnou jednu hodinu, která ve finále odpadla. Docela pech, no byla jsem pěkně naštvaná. Nerozhodný Zajela jsem si alespoň do nákupního centra a pořídila ve FootLockeru miláčkovi úžasnou bundu za ušetřené penízky na polaroid. Co bych pro něj neudělala!

V pátek měla mamka opožděnou oslavu narozenin s přáteli v hospodě, tak jsme zašli na pivko (to jsou ty naše cheatySmějící se). Bylo to hodně příjemné posezení a celkem sranda. Poslední dobou chodíme posedět hlavně s nimi, dost si rozumíme a nasmějeme se. Případně jdeme s přáteli blíže do centra... ale teď je celkem málo času.

Když jsme v sobotu dopoledne přemýšleli, co budeme dělat, rozhodli jsme se, že pojedeme navštívit matičku Prahu. Hlavní důvod byla koupě nových bot pro muže. První zastávka byl Chodov, který jsme po hodině opustili, jeli jsme se tam v podstatě jen najíst do Ugovy salaterie, která tam je opravdu obrovská. Já tam miluji polévky, dala jsem si velký bramborový krém a zasytil mě teda pořádně. Muž klasicky salát. Smějící se Milujeme freshe z UGA! Hlavně 12! Tuším, že se tento typ skládá z manga, malin a pomerančů, nepamatuji si to ale přesně, ačkoliv jsem ho měla už nespočetněkrát. Smějící se Největší mňamka. Muž si dal 8 - víceméně tvořený z ostružin, který byl teda taky moc lahodný. Za mě UGOVA salaterie hodně TOP záležitost, ale je to poměrně drahé. Zase ale platí, že za dobré věci si člověk připlatí...


Z Chodova jsme jeli přímo do Footshopu, který byl pro nás naprostým zklamáním, takže jsme se přesunuli na Centrum Černý Most, kde ve finále muž boty pořídil. Už dlouhou dobu chtěl rosherun, tak je konečně má, a je naprosto spokojený. I já jsem spokojená, že konečně vybral ty správné. Já jsem si koupila knížku v bakalářce a to bylo všechno. Momentálně mám vše a nic nepotřebuju a ani mě nic nezaujalo. Přijeli jsme domů a jeli rovnou do fitka, protože jsme zavírali. Tak jsme dali lehké kardio a šup spát, protože jsme byli utahaní jak mimina.

Protože jsme šli včera brzo spát, probudili jsme se dnes relativně brzo, kopli do sebe ovesnou kaši a pádili otevírat fitko. Teď jsme přijeli z návštěvy od babičky, která do nás nacpala kuře s bramborem, už ví, že jedeme zdravou stravu, tak tomu přizpůsobila svoje vaření. Smějící se Byla to velmi příjemná návštěva, mám tyhle rodinné sešlosti moc ráda...


Zítra vstávačka na praxi, moc se mi chce, no...Smějící se aspoň to už ubývá a přijde čas, kdy řeknu pápá. Dneska se nám vůbec nechtělo vařit, kor teď, takže zítra budu opravdu improvizovat s obědem, no snad něco vymyslím.

Tak hezký večer, a dobrou noc, přeje Simona Růžičková

15.2.2016 - Návrat k blogování

15. února 2016 v 13:45 | Simona Růžičková
Zdravím všechny potenciální čtenáře!

Po letech jsem se to tu rozhodla oživit a začít znovu psát, neboť mě to pořád velice baví, a taky mi přišla škoda blog rušit. I když se nikdy nedostal pořádně do povědomí. Smějící se Řekla jsem si, že to ještě jednou zkusím. Zkusím v sobě probudit tu pravou blogerku, která sklidí od svých čtenářů úspěch... Mrkající
Během let mé neaktivity se hodně změnilo... Dříve bych Vám ráda napsala o všem, co se v mém životě stalo, ale to bychom tu byli strašně dlouho a ve finále by to nikdo ani nečetl. Takže budu psát ve zkratkách...

B-day party!

17. srpna 2012 v 9:45 | simonka
Čauky mňauky :D,

a je to tady, den na který jsem se táák moc těšila. Oslava. Moje oslava. 19. Jupijé. Narozeniny mám oficiálně až v neděli, ale v neděli není kam jít pařit a v sobotu slavíme s rodinou (jo potom samozřejmě opět zmizim do klubu :D). Ale důvod, proč to slavím v pátek je jednoduchý - je Tequila pártýs. Jupí, jupí, jupí! Takže večer bude probíhat asi takhle..


dneska to rozjedem na plný pecky, zpívat a tancovat, prošoupem kecky...

Jsem asi blázen, ale já se tak těším, že jsem vzhůru od 9. :D Vůbec nemám ještě vymyšlený outfit na večer, ale musí to být něco extra. Včera jsem byla nakupovat nějaký ty zásadní věci, a tak jsem pořídila i party kloboučky. :D Pojedeme ve velkém! 19 je jednou za život, tak co :D Na rozjezd máme 2 lahve šampusu, na přípitek hlavně :D a potom očekávám dary v podobě lahví. Zařekla jsem se, že už nechci párty v hospodě, beztak se čeká na lidi než dorazí a může dojít k trapnému tichu během čekání :D, takže se seberem, půjdeme na hřiště, opijem se a pak tradá na tequilu :D. Původní plán byla párty na chatě, ale ta bohužel padla. Nevadí. Jakmile jsem věděla o tequile, byla jasná volba. :D

No nic, já pádim. Musím vymyslet, co si na sebe večer vezmu, účes a celkově styling. :D Tak se mějte, smějte a dneska slavte mě! se mnou nebo beze mě :D :)

..jo a abych nezapomněla.....


dneska celej večer! Pijem tequily, normální, bouchaný.. házíme to tam! :D
KDO NELEJE S NÁMA, LEJE PROTI NÁM!

adios, 19-síma:D

FORMSPRING

 
 

Reklama